Zdravé stárnutí se neodráží pouze ve vzhledu těla. Důležité je také to, jak účinně se tělo přizpůsobuje, hospodaří s energií a regeneruje. Chlad tyto mechanismy spouští během několika sekund.
Jakmile klesne teplota kůže, dochází k přerozdělení krevního toku, aktivuje se nervový systém a svaly spolu s hnědou tukovou tkání začínají vytvářet více tepla. Energetický výdej se zvyšuje, roste bdělost a svalová bolestivost po intenzivní fyzické zátěži se může zmírnit. Malá kontrolovaná studie u pěti zdravých mužů ukázala, že pravidelná expozice mírnému chladu zvýšila aktivitu hnědé tukové tkáně a zlepšila citlivost na inzulin po jídle.¹ Lokální ochlazení může zároveň dočasně zmírnit viditelné otoky a dodat obličeji svěžejší vzhled.
OBSAH
Hnědý tuk: vnitřní topný systém těla
Pět reakcí, které chlad spouští v těle
Jak zvolit vhodnou formu působení chladu
Cryoshot: péče, která vrací obličeji svěží a odpočatý vzhled
Bezpečnostní zásady
Závěr
HNĚDÝ TUK: VNITŘNÍ TOPNÝ SYSTÉM TĚLA
Hnědá tuková tkáň hraje klíčovou roli v řadě fyziologických reakcí na chlad. Zatímco bílá tuková tkáň slouží jako zásobárna energie, hnědá funguje jako vnitřní topný systém těla. Využívá glukózu a mastné kyseliny jako palivo pro tvorbu tepla.² Aktivace hnědé tukové tkáně chladem se proto zkoumá jako možný způsob podpory metabolického zdraví a regulace tělesné hmotnosti, zejména v souvislosti s obezitou a diabetem 2. typu.
Buňky hnědé tukové tkáně obsahují mimořádně mnoho mitochondrií — drobných energetických center buněk. Tyto mitochondrie však fungují specifickým způsobem: protein UCP1 umožňuje uvolňovat energii přímo ve formě tepla namísto jejího ukládání. U dospělých se aktivní hnědá tuková tkáň nachází především v oblasti krku, nad klíčními kostmi a podél páteře.³
Dlouho se předpokládalo, že člověk tuto tkáň s věkem téměř úplně ztrácí. V roce 2009 však několik výzkumných týmů potvrdilo, že metabolicky aktivní hnědá tuková tkáň je přítomna i u dospělých a může být aktivována chladem. Její aktivita se snižuje s věkem a rostoucím podílem tělesného tuku, působení chladu ji však může stimulovat.³
PĚT REAKCÍ, KTERÉ CHLAD SPOUŠTÍ V TĚLE
1. Dočasně ovlivňuje prokrvení kůže a zmírňuje viditelné otoky
Chlad vyvolává rychlé zúžení krevních cév v kůži.⁴ Jakmile se kůže znovu zahřeje, průtok krve se postupně vrací k normálu.
Toto dočasné zúžení cév může lokálně zmírnit viditelné otoky, zejména v oblasti očí. Obličej pak působí svěžeji a odpočatěji.
2. Rychle zvyšuje bdělost
Receptory chladu v kůži okamžitě vysílají signál do mozku. V reakci na něj se aktivuje sympatický nervový systém, stoupá hladina noradrenalinu,⁵ zrychluje se dýchání a zvyšuje se bdělost.
To vysvětluje známý pocit po studené sprše — jako by někdo náhle rozsvítil. Jde o akutní neurofyziologickou reakci, kterou člověk vnímá jako rychlý příliv energie a větší duševní svěžest.
3. Zvyšuje energetický výdej
Když tělo začne ztrácet teplo, spotřebovává více energie, aby si udrželo stálou vnitřní teplotu. Jedním z mechanismů je svalový třes — rychlé, mimovolní svalové kontrakce, které vytvářejí teplo. Přestože člověk nevykonává vědomý pohyb, svaly intenzivně pracují.
Dalším mechanismem je netřesová termogeneze, při níž hnědá tuková tkáň a kosterní svalstvo přeměňují energii na teplo. Tělo využívá jako palivo glukózu a mastné kyseliny, čímž se během působení chladu zvyšuje energetický výdej.²
Ve studii publikované v roce 2012 v časopise Journal of Clinical Investigation bylo šest zdravých mužů po dobu tří hodin vystaveno kontrolovanému chladu. Jejich celkový energetický výdej vzrostl přibližně na 1,8násobek výchozí hodnoty, což odpovídalo dodatečné spotřebě přibližně 250 kcal za celé období expozice. Hnědá tuková tkáň zároveň aktivně vychytávala glukózu a mastné kyseliny a využívala je k tvorbě tepla.²
4. Snižuje citlivost na bolest
Chlad zpomaluje vedení signálů v senzitivních nervech. Bolest, pálení a pulzování se proto mohou zmírnit.⁶ Zúžení cév zároveň omezuje průtok krve ochlazovanou oblastí a může pomáhat omezit lokální otok.
Na tomto mechanismu je založen analgetický účinek ledu, studených obkladů a kryoterapie. Ochlazení rychle snižuje citlivost a může dočasně zmírnit intenzitu obtíží.
5. Podporuje regeneraci mezi intenzivními tréninky
Po intenzivní fyzické zátěži může ponoření do studené vody zmírnit opožděnou svalovou bolestivost a přispět k rychlejšímu poklesu sérové aktivity kreatinkinázy, která se používá jako nepřímý marker svalového poškození. Chlad nachází uplatnění zejména po závodech, vytrvalostních bězích, týmových utkáních nebo sérii tréninků následujících krátce po sobě, kdy je na úplnou regeneraci jen málo času.⁷
Během přípravy na mistrovství v parašutismu absolvovala zakladatelka INSTYTUTUM Natalia Bobok během několika dnů přibližně 30 seskoků. Opakovaná zátěž vyvolala tak silnou bolest ramen, že bylo obtížné v tréninku pokračovat. Podle její osobní zkušenosti pomohly studené koupele a procedury v kryosauně zmírnit obtíže a umožnily rychlejší návrat k dalším seskokům.
JAK ZVOLIT VHODNOU FORMU PŮSOBENÍ CHLADU
Chladná sprcha: pozvolné přivykání chladu
Zakončení běžné sprchy krátkou chladnější fází patří k mírnějším formám působení chladu. V úvodních protokolech určených dospělým se chladná fáze často omezuje na posledních 30–60 sekund a prodlužuje se teprve po postupné adaptaci.
Cílem není ochladit tělo natolik, aby se objevil svalový třes, ale zachovat klidné, kontrolované dýchání a umožnit organismu, aby se na chladový podnět postupně adaptoval.
Ponoření do studené vody: regenerace po tréninku
Ve studiích sportovní medicíny a fyziologie se často zkoumá teplota vody 10–15 °C a doba ponoření 10–15 minut. Toto rozmezí patří k nejlépe prozkoumaným z hlediska zmírnění svalové bolestivosti a podpory regenerace po intenzivní fyzické zátěži.⁸
Jde o kontrolované výzkumné protokoly, nikoli o univerzální doporučení. Ponoření celého těla může vyvolat chladový šok a u dospělých by mělo probíhat pouze po odpovídajícím lékařském posouzení a pod vhodným dohledem.
Kryokomora: krátká expozice s předchozím lékařským posouzením
Při celotělové kryostimulaci (Whole-Body Cryostimulation, WBC) je tělo po dobu 2–4 minut vystaveno extrémně chladnému, suchému vzduchu ve specializované komoře. Přesná teplota a délka procedury závisí na použitém zařízení a protokolu daného pracoviště.
Před první procedurou je nezbytné posoudit možné kontraindikace a změřit krevní tlak.⁹
Chladná ložnice: mírná, dlouhodobá expozice
Spánek v chladném prostředí může zvýšit aktivitu hnědé tukové tkáně, která během noci využívá energii k tvorbě tepla.
Ve studii publikované v časopise Diabetes strávilo pět zdravých mužů po dobu jednoho měsíce nejméně deset hodin každou noc v místnosti s teplotou 19 °C. Na konci měsíce se objem jejich aktivní hnědé tukové tkáně zvýšil o 42 % a její metabolická aktivita o 10 %. Zlepšila se také citlivost na inzulin po jídle.¹
CRYOSHOT: PÉČE, KTERÁ VRACÍ OBLIČEJI SVĚŽÍ A ODPOČATÝ VZHLED
Chlad se neomezuje pouze na celotělové procedury. V péči o pleť lze jeho účinek cíleně využít v místech, kde se známky únavy objevují nejrychleji: otoky, zarudnutí a mdlý, unavený vzhled pleti.
Cryoshot Hydrating Serum přenáší tento princip do každodenní péče. Toto neurokosmetické sérum kombinuje NAD+ Supporting System s chladivým kovovým aplikátorem. Pokud se sérum uchovává v chladničce, aplikátor pleť citelně ochlazuje již od prvního pohybu. Jemně ji masíruje, rychle zmírňuje viditelnost otoků a dodává obličeji svěžejší a odpočatější vzhled.
Účinek Cryoshot nekončí okamžitým ochlazením. Následně začíná působit koncentrované složení: niacinamid v koncentraci 10 % posiluje ochrannou kožní bariéru a pomáhá sjednotit tón pleti, peptidový komplex zlepšuje pevnost pleti, neurokosmetické složky zmírňují viditelné zarudnutí a otoky a čtyři typy kyseliny hyaluronové zajišťují víceúrovňovou a dlouhodobou hydrataci.
Cryoshot spojuje okamžitý chladivý účinek s komplexní každodenní péčí: obličej ihned osvěžuje a při pravidelném používání zlepšuje hydrataci, tón a pevnost pleti.
BEZPEČNOSTNÍ ZÁSADY
Před celotělovou kryostimulací je nutné poradit se s lékařem, pokud máte onemocnění srdce nebo cév, včetně ischemické choroby srdeční, nekontrolované hypertenze, poruch srdečního rytmu nebo poruch periferního prokrvení. Lékařské posouzení je nezbytné také při Raynaudově syndromu, chladové kopřivce, kryoglobulinemii, diabetu 1. typu, nekontrolovaném nebo komplikovaném diabetu 2. typu a epilepsii.⁹
Před ponořením do studené vody je vhodné poradit se s lékařem, zejména při onemocnění srdce nebo cév. Náhlé ponoření celého těla může vyvolat chladový šok a výrazně zatížit kardiovaskulární i dýchací systém.¹⁰
Celotělová kryostimulace by se neměla provádět v těhotenství, při horečce, akutní infekci ani během aktivní protinádorové léčby.⁹ Do studené vody se nikdy nevstupuje po požití alkoholu ani bez přítomnosti další osoby.¹⁰
Strukturované protokoly působení chladu jsou určeny dospělým. U nezletilých by měly jakékoli procedury využívající chlad probíhat pouze po konzultaci s lékařem a pod odpovědným dohledem dospělé osoby.
ZÁVĚR
Chlad ovlivňuje několik fyziologických mechanismů spojovaných se zdravým stárnutím — nikoli jediným účinkem, ale celou kaskádou reakcí. Během několika sekund aktivuje nervový systém, způsobuje přerozdělení krevního toku a stimuluje tvorbu tepla ve svalech a hnědé tukové tkáni.
Tělo zvyšuje energetický výdej a rychle přechází do stavu vyšší bdělosti. Po intenzivní fyzické zátěži mohou být svalová bolestivost a pocit únavy méně výrazné. Pravidelné, mírné působení nižších teplot také podporuje schopnost organismu přizpůsobit se, účinně reagovat na podněty a následně se vrátit do rovnováhy.
Tato schopnost adaptace je důležitou součástí zdravého stárnutí.
ZDROJE
Lee P, Smith S, Linderman J, et al. Temperature-Acclimated Brown Adipose Tissue Modulates Insulin Sensitivity in Humans. Diabetes. 2014;63(11):3686–3698. doi:10.2337/db14-0513. https://doi.org/10.2337/db14-0513
Ouellet V, Labbé SM, Blondin DP, et al. Brown adipose tissue oxidative metabolism contributes to energy expenditure during acute cold exposure in humans. J Clin Invest. 2012;122(2):545–552. doi:10.1172/JCI60433. https://doi.org/10.1172/JCI60433
Cypess AM, Lehman S, Williams G, et al. Identification and Importance of Brown Adipose Tissue in Adult Humans. N Engl J Med. 2009;360(15):1509–1517. doi:10.1056/NEJMoa0810780. https://doi.org/10.1056/NEJMoa0810780
Alvarez GE, Zhao K, Kosiba WA, Johnson JM. Relative roles of local and reflex components in cutaneous vasoconstriction during skin cooling in humans. J Appl Physiol. 2006;100(6):2083–2088. doi:10.1152/japplphysiol.01265.2005. https://doi.org/10.1152/japplphysiol.01265.2005
Johnson DG, Hayward JS, Jacobs TP, Collis ML, Eckerson JD, Williams RH. Plasma norepinephrine responses of man in cold water. J Appl Physiol. 1977;43(2):216–220. doi:10.1152/jappl.1977.43.2.216. https://doi.org/10.1152/jappl.1977.43.2.216
Herrera E, Sandoval MC, Camargo DM, Salvini TF. Motor and sensory nerve conduction are affected differently by ice pack, ice massage, and cold water immersion. Phys Ther. 2010;90(4):581–591. doi:10.2522/ptj.20090131. https://doi.org/10.2522/ptj.20090131
Moore E, Fuller JT, Buckley JD, et al. Impact of Cold-Water Immersion Compared with Passive Recovery Following a Single Bout of Strenuous Exercise on Athletic Performance in Physically Active Participants: A Systematic Review with Meta-analysis and Meta-regression. Sports Med. 2022;52(7):1667–1688. doi:10.1007/s40279-022-01644-9. https://doi.org/10.1007/s40279-022-01644-9
Machado AF, Ferreira PH, Micheletti JK, et al. Can Water Temperature and Immersion Time Influence the Effect of Cold Water Immersion on Muscle Soreness? A Systematic Review and Meta-Analysis. Sports Med. 2016;46(4):503–514. doi:10.1007/s40279-015-0431-7. https://doi.org/10.1007/s40279-015-0431-7
Capodaglio P, Alito A, Dugué BM, et al. Contraindications to Whole-Body Cryostimulation (WBC). A position paper from the WBC Working Group of the International Institute of Refrigeration and the multidisciplinary expert panel. Front Rehabil Sci. 2025;6:1567402. doi:10.3389/fresc.2025.1567402. https://doi.org/10.3389/fresc.2025.1567402
Tipton MJ. Cold water immersion: kill or cure? Exp Physiol. 2017;102(11):1335–1355. doi:10.1113/EP086283. https://doi.org/10.1113/EP086283
